Já

Jsem v kleci zamčená - nemůžu pryč,
po léta vězněná - vzali mi klíč...
jsem v lese hlubokém - netrefím ven,
bloudím a přemýšlím, který je den..
jsem v autě rozjetém, co mám jen plyn,
neumím zastavit - nevím, co s tím...
stojím na podiu a neznám roli,
scénář mi nedali - proč to tak bolí ?
Uteču z klece - vylomím mříž,
ke kraji lesa už taky jsem blíž,
z auta vyskočím - mám přece nohy
a k psaní scénářů od Boha vlohy...
možná tu nakonec budu i sto let...
proč jen to muselo tak strašně bolet?