Ztracena

Nic než
čmouha stínů nad hladinou.
Obzor v nedohlednu,
smáčen v kalichu krve
zatracených zbloudilců.
Se svitkem pergamenu
na bedrech
zpečetěný cíl cest.
Nerozlepené oči,
těžká víčka strachem
před nejistotou.
Tančíc krvavé paprsky hladinou,
odrazy tváří zemřelých duší,
srdcí, co už nebuší..
Však naše bubny otřásají
širou planinou.
Zakulacený obzor pláče
pro jinou,
červánky usínají..
Tma se line,
Děla neodpovídají
jen..
Láhev se vzkazem : "Kde jsi?"
Stahuji plachtu s nadějí,
že s Tebou se o mne podělí.
Avšak marně doufám,
asi si troufám.
Padám ke dnu s kotvou
ocelovou a vzdávám se zlatých
pokladů..
-------
Ztracena za noci v mléčné dráze,
za protrhnuté báze
něhy..
Že najde Lásky břehy
Vzniklo Mrtvé moře...

V pokoře před nevinnými
poutníky,
co převážejí doutníky,
tančím směr cesty
a zpívám hlaholy

už samota nebolí..

(Mizím v dýmu Arabského tabáku...)