Začátek i konec....

Tohle už se nedá snášet,
na obláčku se tu vznášet.
Zkrátka nevím už jak dál,
chci aby si tohle znal.
Mám tě ráda, teď to víš,
zkrátka to už nezměníš.
Už když jsem tě viděla,
láska se mě chopila.
Nevím prostě co mám napsat,
to se slovy nedá popsat.
Pro mě jsi jak půlka světa,
jako bych tě znala léta.
Jsi pro mě jak den i noc,
teď však křičím o pomoc.
Mám pořád zlé tušení,
cítím srdce bušení.
Nůž do srdce vrývá se mi,
žádný strach už nikde není.
V sobě cítím věčný klid,
život ve mě navždy ztich!