Zdi nářků...

Tmavé zdi plní stíny
Oblečené do bolesti a utrpení
Dech studí, když cítí tu ztrátu
Lidí co zavřel svět do vězení
Vězení z ostnatých drátů

Zahrady z ostnatých plotů
Nad ně ční řada komínů
V bolesti a potocích potu
Šeptají dějiny otázky
Řekni světe, řekni co měli, co měli za vinu?

Že bitím je rozdělils v záři světel
Muže od žen, matky od dětí
Každý teď sám tu musí
Šlapat cestičkou pekel
Kde na konci, všechny plyn ve sprše dusí

Jedová kapička
Co bere jim dech
Pro debilní čistou rasu
Klouže lidem, jak kapka vody, po zádech
A bere světa krásu

Bere milióny životů
Bere jim naději a chvíle klidu
Tolik, tolik Vám všem svět teď dluží
Omluvu, za duše těch padlých židů
Pokládám na hrob kytici růží.......