Farewell...

Když světla zhasínám
do postele s obrazem tvé tváře uléhám...
Farewell unášet se za tebou nechám
Ne..dnes se neusmívám.

Odkud tenhle pocit znám,
když pohltí tě slípn a rozbolí se každý šrám?
Každý den a každou noc...
Jsi sluníčko,
co rozzáří mou smutnou tvář...
na chvilku pohltí mě zář..
V zápětí zmizí ta tam...
při tvém pohledu svou snahu vzdám...

Proč se na mě usmíváš,když o mých citech víš...
Cítíš ,že mi tím ublížíš..
Pevně na nohou stojíš.
Mou přítomnost hravě ustojíš.
Svým klidem modrých chladně horkých očí
sleduješ plameny...
bolest a láska...nazývat je stejnými jmény?
Sem tam se usměješ...
Jen tak,bez starostí.
Nic se neděje.

Konec jakékoliv naděje...

Neocházej,musíš tu být...

Když zapadá slunce,sním.
nesmířím se s loučením.
V mé paměti navžy zůstaneš...
O které však sníš?
Když v noci ráj snů navštívíš...
zamyšleně okolo se rozhlížíš...

Tiše na tebe mluvím...neslyšíš.

Rozkvetlé jaro kolem mě nevnímám...
už vím,jaké to je,
když kdysi veselý člověk zůstane úplně sám.
Nedokážu zabránit myšlenkám....

Chci se rozloučit se dnem, kdy jsem se zamilovala
...city neuhlídala.
Proč karty obrátily se proti mě
a chtěly abych milovala??
Milovala člověka,
díky kterému srdce bolestí přetéká...
A den za dnem víc trpící..
Nenech mě tu...stát...slzy polykající..