Za úplňku

V koruně stromů protkané stářím,
počítám vrásky dubové kůry,
tiše svou chvíli ve výškách mařím,
dlaněmi objímám letokruhy,
v blouznících tmách vzpomínám
na léta duhy.
Kdy barevné lotusy v krajině
jezerních cestovních zájezdů
umíraly pro lásku, věrnost,
přátelství, chápání...
Však
Minulé bádání ve větvích,
objetí ve stínech bez prokletí.
Ztratil se
Odraz skutečnosti v pelichající
koruně stromů.
Stápění minulosti v zatopeném
lomu bez...

Žijících ryb,
podvodního světa,
života kolem,
jenž stává se
hrobem
V nás...

Ztracené dětství v kůře
marně hledám..
K nížinám ztrápeně
prší kapky perel
do dlaní...
...chudých
poutníků,
ztracených v jednom
doutníku..

V oku věčný střep,
a chóry vlčího vytí nutí mne
nevinně k dalšímu žití..

Tající měsíční záře,
zdobící uprchlík v páře
Od úst Tvých magických
hořící obruče

Padám věčně do vlčí náruče
Cestou však...
...ztratila jsem papuče

Už nikdy nevrátím se
jako člověk

Nýbrž jako vlk, co bránit bude nevinné
a za jiné s láskou
rád uhyne.
Za úplňku

V dlani s ošoupanou fotkou
PŘÁTEL