Pohřební

Průvan se záclonou tancuje,
okno se musí otevřít,
tak jak zvyklost vnucuje,
tak to prostě musí být...

Každý žijem co se dá,
každý jak jen dokáže,
ale smrt, ta nehledá,
smrt ta se s tím nepáře...

Svíčka u hlavy mu plane,
plane, a hází stíny,
a dívce po tváři slza kane,
kane, skane do hrobní hlíny.

Na narozeninovém dortu měla plát,
tam pro ni bylo spousta místa,
ted všechny jdem je na pomník dát
všechny, to bud si jista...