Hvězdička
Hvězdička
sedla nám do dlaní,
krásňoučká, maličká,
však lidé ji nebrání.
Vzali ji, změřili a klec hned navrhli,
na víc se tupouni nikdy už nevzmohli.
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Když jsem si četla začátek, řekla jsem si - proboha, no ale pak se mi to vcelku zalíbilo, není to nejhorší
28.01.2006 00:24:00 | Odváté zrnko popela
Máš nadání na smutné verše,
jen piš dál já chci číst ještě.
smutně mi srdce bije v hrudi,
doufá, že nebylo to o hvězdě tvojí..
06.12.2005 07:11:00 | Inies
Ahoj bráško, dneska se mi ozval Jan Václav Pražský, tak jsem měla radost, navíc mi Big D napsal do komentářů takový krásný kryptogram...:o)tak fakt skvělý den. Tuhle tvou básničku jsem si přečetla podruhé, protože se mi líbí:o)Jen taky nechápu, proč všechno hezké zavíráme do klecí a pro potěchu svou, či ostatních pak pozorujeme až do chvílen než nás to přestane bavit...jenže svět už je takový a buď se s tím smíříme, nebo musíme něco udělat:o)krásný den, bráško, papa, tvá sestřička
28.11.2005 14:16:00 | Sunny
hey skvělé chlape ! opravdu tohle hovoří za vše ! zrovna poslouchám portishead a tahle báseň k tomu úžasně pasuje !!! fuct bravo !
25.10.2005 18:33:00 | sköld
dá se to parafrázovat n a cokolif co máme rádi... je to obvyklej postoj většiny smrtelníků.. gut..
25.10.2005 16:39:00 | Bean
mě se taky někdy snáší samotné hvězdičky do dlaní, ale že bych je poutala klecí??? Ani nápad, hvězdy jsou zde pro každého. A když se mi někdy nějaká ta hvězdička snese do dlaní, hned ji vrátím na noční oblohu, hvězdy nesjou na hraní:o)
25.10.2005 16:20:00 | Sunny