Džbán

Víčka padli mi do dlaní,
okouzlena nocí chce se mi spát,
Kdy už přijdeš za mnou,
kdy ukolébavku zazpíváš?
Mrtvá duše,
tichý život,
pod kudlou prohlé tělo
a za zády tě mrazí,
lehce hladí tvoji šíji.
Lehni si,
povol svá záda,
neboj se člověče,
neboj a nečekej na zázrak.
Skr na skrz,
tělo se smáčí.
Ležíš tu v kaluži,
bílá prostěradla
a rudá vášen z tvého těla,
lije se jako ze džbánu.
Dlouho se chodí pro vodu,
až se ucho utrhne.