Kolumbovská

Slepci si čtou pohádky
z loupáků
a slunce pálí i skrz černé brýle,
skrz mračna se dobrat k zlaté žíle,
to chce čas
a souhlas posádky...

Ptáci kreslí do oblohy
anděly
a vítr nosí po palubě krystal soli,
hledat v sobě štěstí hodně bolí,
chce to čas
a masti na nohy...

Vlny hrají do kýlu své kuželky
prodlení
všechny na palubě převelice nudí,
slunce je stát, obhájce i sudí,
chce to čas,
než změříš země v tobě do délky...