Král

Král
Doteď jsi žil jako král, měls všechno
štěstí i lásku především
já vím...v srdci bolest z něštěstí
ale to nebylo vidět, bylo ukryto
o tom jsi věděl jenom ty, králi
Jeden krásný večer jsi bitvu vyhrál
a jak jsi se cítíl?
žil jsi jako pán, měls všechno
štěstí, lásku, někoho především
já vím...král můžeš být jen chvíli...
nic netrvá věčně, nic
Teď tu melu prohráváš a jen svou vlastní chybou
nemáš plány, taktiku, nic
Chceš víc a něčeho úplně jiného
já vím...už nejsi král
jsi zbabělec...
protože vše co jsi měl jsi prohrál, zahodil
a proč? To ty nevíš?
Ta bolest v srdci tě opustila, možná
a přišla nová. Bolestivější?
Já vím...ty už se nechceš o štěstí rvát...
Králi...zbabělče! Vím jak to dopadne..
Zůstaneš sám...jen se svými bolestmi co
v srdci máš...
a jsou to jen tvé bolesti, strasti a útrapy
Králi...zbabělec! Utek už je pryč
štěstí i láska především...