Věštby

Henou na dlani
vsekané volání
po stavu bez tíže...
Čas tiše kolotá,
jen v duši holota
způsobit může ti potíže...

Vzpomínej,
jak vítr táhl po stráni...
Vzpomínej
na noční temné volání
a světel rej...

Na mapě osudu
narazilas na rudu,
zlatou žílu v jílu...
Pár tichých volání
blázny nezachrání,
když ztrácí sílu...

Vzpomínej,
jak večer stnášel choulení...
Vzpomínej,
jak zlomil si kost holenní
a sbohem dej,
ve věštbách nic není...

...jenom naděje...