Už se to nedá vrátit

Rozlitá sklenka vína,
každá vteřina je jiná.
Úsměv v jednu chvíli,
život mi připadal milý.

Kapky dopadají na zem,
kde vytvářejí krvavý lem.
Smutek se mihne po mé tváři,
když pomalu kráčím k oltáři.

Tam, kde leží tvé mrtvé tělo,
tam, kde plakat se mi chtělo.
Proč už se to nedá vrátit,
proč se osud nedá zvrátit?

Mládí v tobě bujaře kvetlo,
v očích se ti odráželo světlo.
Přátelský úsměv, hřejivý dotek,
teď mi zbyl jen bolestný smutek.

Proč nám válka bere lidi milované,
Proč? Odpovíte mi neznámý pane?
Protože je to válka…