Moje nevyplnitelná touha

Nejde to vyjádřit slovy,
nejde se ubránit snění.
Má duše už prostě neví,
jak dál...

Má láska je silná jak kovy,
touha ta ve mě pění.
Naděje planá se jeví,
abys mě miloval.

Proč je tak velký ten chtíč?
Proč bych si přála být pryč?

Jak moc toho může být v jedné větě.
Já a Ty žijeme v jiném světě.

Nedělám si iluze,
když život marný zdá se mi.
Zůstanu jen u vize,
že někdy dobře bude mi.

Možná jednou skončím mezi lahvemi-
- alkoholu.
Utopena ve svém bolu,
považováná za "mrtvolu".

(Proč svět je plný volů,
co tahají vás stále dolů?)

Nemá cenu Ti něco říkat.
Bez Tebe, jen těžko mohu dýchat!

Nenávidím Tě a zároveň miluji.
Hledám Tě, a přesto se Ti vzdaluji.

Jsi má teskná, nevyplnitelná touha.
Jsi "jenom" jedna myšlenka "pouhá".
Jsi vteřina, která je nekonečně dlouhá.

Myšlenka, co mě uvnitř trhá.
Co do mé duše smutek vrhá.

Rozum mi říká: "Křič!"
Duše chce, ale navždy pryč.

Bez Tebe je mi neskutečně smutno...
Chybíš mi!