Smutný měsíc

Uvadlé květiny a z fotoalb
zmizelý úsměv rodinný
prošedlé tváře v rámečcích pavučin
tichý zpěv a minulosti stín

okvětními plátky seschlou všedností
přikrytá pravda pod lidskou blbostí
vlnící šat děravých záclon v průvanů tance
prázdný kout s duhovými stěnami
počmáraný obraz s nahými ženami
a v rukou pár štětců malujících
svět lidí a zvířat se milujících

společnost temných místností
a vytracené radosti jediné
jediné
je asi přání nevinné

poztrácené sny bloudící
s otisky stop v hlíně chodící
snad odlitek trpaslíka
co chodí a čas jej nevyslíká
snad stopy zloděje
co krade tam kde nic se neděje
nebo snad stopy mne
vně

kdo ví

nekonečným snem pod hvězdami
prší na tváře rozpadající se měsíc
v kalužích rukou tisíce
hmatajíc po kousku měsíce
.
.
.
Dosáhnou?
.
.
.