Skok

Stojím na kraji hluboké propasti,

skočit, či neskočit,

tu možnost propásti,

všechno to skončit.



Konečně být volná,

letět a nebát se,

zda další rána zlá

něco přec zlepší se.



Ne, už nemám naději,

ká už prostě nemohu dál,

proto teď stojím na kraji,

proč se jen ten zážitek stal.



Tak a je rozhodnuto.

Stačil jen odraz malý

a všechno, co mě tížilo

navěky skryly skály.