Proměna

Za další noci, kdy nejde mi spát,
vzpomínám na ty, které měl jsem tak rád,
a jen ti, kteří mě doopravdy znali,
procitli by a viděli..

Jak moc jsem se za tu chvíli změnil,
tak hluboko jsem naději pohřbil,
v tom dávném zapomnění,
postrádám snění.

Kde dřív hrdá vůle vládla,
a vždy víra neochvějně hořela,
tam nyní zkáza kvete,
z krve padlého anděla.

A všechnu sílu,
kterou jsem v srdci nosil,
měl jsem jenom díky vám,
sebevíc jsem věřil, prosil,
nakonec tu sám upadám.

Vzpomínky se tiše plíží,
dávno jsem je potlačil,
tak prázdnota mě tíží,
-tu mám co jsem si zasloužil...

.:Když vzdal jsem boj proti sobě i světu:.

Vytrhal jsem střípky štěstí,
tím bolest jsem potlačil,
však ne abych dál žil,
-jen abych se plahočil.

Cítím se jinak, už nebudu nikdy takový,
a nikdo se mnou šťastný nebude,
když srdce strádá a hladoví,
nakonec, ani z něho nic nezbude.