Anotace: Čaroděj se v smutku sklání, po chvilce se zvedá zas a z písmenek čarování oddává se tady zas...
Čaroděj smutné oči má
/to ze vzpomínek svých!/,
však zná i kouzla veselá,
co probudí Tvůj smích!
Čaroděj marně o Štěstí
zdáti si nechává,
vzdor tomu, když se poštěstí,
jiným je rozdává!
Čaroděj je jak kominík,
odsouzen smůlu znát,
má v duši smutný otazník,
jiným smích umí dát!