Na jedné lavici
Na jedné lavici
Na jedné lavici seděli oba.
On jako odpůrce – ona jak ptáče bez domova.
Čekala na zázrak – jakým je smíření,
jediné slovíčko – jež srdcem zazvoní.
Zázrak se nekonal – zbyla jen zloba.
Na jedné lavici zemřeli oba.
Se srdcem kamenným putují světem,
bez kousku radosti, bez úžasu nad životem.
Kamenné sousoší vytesala z nich zloba.
Na jedné lavici zemřeli tenkrát oba.
On jako odpůrce – ona jak ptáče bez domova.
Čekala na zázrak – jakým je smíření,
jediné slovíčko – jež srdcem zazvoní.
Zázrak se nekonal – zbyla jen zloba.
Na jedné lavici zemřeli oba.
Se srdcem kamenným putují světem,
bez kousku radosti, bez úžasu nad životem.
Kamenné sousoší vytesala z nich zloba.
Na jedné lavici zemřeli tenkrát oba.
Autor Růžena Granátová, 29.07.2009
Přečteno 312x
Tipy 10
Poslední tipující: springmaid, divoska_jaja, Isquieasuus, WAYWARD, Květka Š., destovecka, labuť
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk