Záhadná noc

Na zem se snáší strach,
v předvečer různých nálad.
Je to jako beznaděj,
jenom neviditelní andělé nás chráněj.
Smutný strom tiše do větru mluví,
nemluvný pták mu odpoví.
Lásku tu nikde není znát,
máte někdo chuť se smát?!
Na střechy domů
stékají kapky deště dolů.
Lidé chodí radši rychle,
když se tu ozve výkřik náhle.
Voda v potoce bolestně zašumí,
smrt svou černou kápi sklopí.
Ve všech se srdce lítostně sevře,
nikdo netušil, že někdo zemře.
Vesnice do pláče ulehla,
někdo na ulicí sklíčené nadává.
Padá vyčerpaně na kolena,
vítr větvemi bouřlivě mává.
Hustý déšť smáčí ji vlasy,
v hlavě ozývají se neznámé hlasy.
Je ještě naděje?
Smrtka se rozesměje.