Bratři

Stařičký král Jalovec
ohnutý byl kmet,
po kolena visel mu vous
zbělalý řadou let.

Vznešený král Jalovec
z trůnu zvolal k ránu:
"Přiveďte mi syny mé,
neb brzo budu v pánu."

Povolali mu tedy jeho syny
se psy a sokoli oba přispěchali
mladšímu Hloh se říkalo
staršímu Bolehlav jméno dali

Přišli jsme na tvé zavolání pane
od honu i lovu upustili
Tak pravil Bolehlav,Proč jsi nás
povolal k sobě v tuto chvíli?

Brzy zemřu synové mí milí
pravil král sešlý vahou let
a chci vidět že jste spolu v míru
nežli opustím tento svět

Ale otče drahý nestrachuj se
vždyť Bolehlav má podle práva králem být
pravil Hloh Já nebyl bych přec dobrým rytířem
kdybych se chtěl jeho právu protivit

Řeč princů krále uklidnila
nechal je jít zpět do družiny
a děkoval milosti Ježíšově
že má tak šlechetné syny

Leč v srdci prince Bolehlava
co měl být krále následník
Hohova slova tolik šlechetná
zažehla ohýnek hanebný

Taková přesladká řeč prince
jistě skrývá duši proradnou
myslí si Bolehlav.Má obratná hlava
musí teď vymyslet léčku úkladnou

Ve strachu z šlechetného srdce
jež v hrudi jeho bratra bije
přines láhev smrtelného jedu
a pak jemu do poháru vlije

A když se bratři při hostině sešli
nalil utrjch do korbele vína
vyzval Hloha aby jemu připil.....