konec srdce tvého

Tvá zlomená duše
zanechala otisk v kameni
v celé té zlé předtuše
sedí žába na prameni.

Ta stopa po čas dlouhý
zůstane tam vryta
pak okamžik pouhý
jiným bude smyta.

Není slunce
jenom stín
našel si tě
těžký splín.

V jedné chvíli
zanikl svět
pukne srdce
i čistý květ.

Duše padá do hlubiny
dostihl tě osud
našel si sám tvé slabiny
byl jsi dobrý. Dosud.

Láska bolí, bodá mráz
nechceš slunce ani víru
proti slovům stavíš hráz
vesmír nikdy neměl míru.

Svou tvář v bahně
boříš níž
život končí
dobře víš.