Eva

U studny klečí holčička,
a mráz sžírá listy stromů,
v kapce slzy smutku trošička,
brečí,naříká chce domů,

Kolem ozývá se neúprosné vytí vlčí,
a kapky deště stékají jako pramen po zádech,
kdo osuší jí stesk z očí,
když milujícím dojde dech,

klečí, bledé vlásky se třpytí co slunce svit,
bledne noc a a chladnou tváře,
kéž rodinu a lásku by mohla mít,
do nebe k andělům míří dětské duše záře