III. (sbírka Temnoty)

Cize tu bije moje srdce
slunce a hluk je na zemi
tak rád vrátil bych se
do tmavé skrýše mlčení

Pod klenbou svého osamění
na starobylý šerý hrad
tam kde v tichu, bez lidí
slyšel vlastní krev pulzovat

Z mé hrudi oheň neprosvítá
můj žal do skal sevřený
mé nářky to jsou hory
beztvaré a ztuhlé kameny

Když někde zahučí to v hloubce
poslouchám vichru kvílení
a říčka posvátná - můj osud a samota-
tlumeně teče pod zemí