VI. (sbírka Temnoty)

O smrti snil jsem, v cizím okolí
bez ruky podané
přes tvář mi víko zatloukli
vesničtí občané

Zděšeni mou samotou pod zemí
vztyčili do výše
kříž z kusů dřeva ztlučený
a kolem cypříše

Střeží mne lhostejnost a chlad
pak slova vykřikl jsem:
Je šťastný ten, jenž měl prvně rád
teď leží pod drnem