Nebyla smutná..

Myslela, že bolest pominula,
když otevřela oči a nic necítila,
avšak slepým štěstím své srdce ovinula,
a už nevěděla jak to zklamání procítila.

Plula dál svým životem v osamění,
neplakala však, myslela, že to tak nebylo,
myslela, že ten boj něco jednou provždy změní,
netušila, že právě to ji tiše zabilo..

Minuta míjí minutu, čas jde dál,
pro svět je nyní neviditelná,
vyhasl oheń co v jejím srdci plál,
síla bolesti je neovlivnitelná...

Plula nocí, větru šeptala svá přání,
usmívala se na hvězdy, oči zavřela,
užívala si chlad, svých vlasů vlání,
nebyla smutná, nevěděla, že zemřela..