Zašlá věkem

Jak Verlain v listech podzimu
jen stopy strachu v duši skryté
vím, víly ze rtů vzaly mu
slzy ty kůží nedopité

Jak dítě hledí na potkany,
tak na ně také hledět budu
s odporem, s nevinností panny
se chladné lůzy nezastanu

Zestárnu sama mezi paneláky
v povýšenosti popelnic
stará dáma krmící ptáky
z lásek a slibů nezbylo mi nic

Jen děti plašící mé ptáky
a sytost dehtu z vlastních plic