Toužebné přání

Černá noc prosvícena lampami,
ticho na ulicích v záplavě temnoty,
poklekám před smrt se slazami,
bez strachu, toužíc po pocitu úlevy.

Hledím ji přímo do očí,
prázdné, nepropustné, chaldné,
proč konec můj neurychlí,
dotknout se mě je tak snadné.

Nechápu, otálí, čekám na osudný dotek,
až upadnu do zapomnění a v prach se obrátím,
poslední výdech úlevy, žádný smutek,
blažený úsměv, vím, že víc neztratím!