Srdce

Samota-
Holá tma na zdi.
Prázdný zápisník na polštáři.
-Holota.

Prázdný plech
a uschlé ptáče,
vyhladovělý potomek,
tam kde mrtvý bůh-
-holý vítr stuh,
vlajících ve větru
na stromech,
kde jediný květ pláče.

Neomezený prostor
prázdný, jako půdy střech.
Bezcenný, jak panen vzdech,
rozbitých tvor.

Tak tluče srdce mé,
plakat nedokáže
a křičet nechce již,
jak pes vyjící,
o smrt prosící
nemluvně,
že bez zoufalosti své
žít už nemůže.