Do duše něhy uzavírám klíček ke štěstí-malých drobných okamžiků...hm,hřeje hezky :-) Ilona
23.10.2009 00:13:00 | poetická ilona
Kdy už sakra někdo vynalezne požírač smutku a bolesti?
ST! :-))
18.10.2009 08:47:00 | poustevník Jirka
Na "navždy" navlékám korálky z levandule,
a slzy vážu šaškovi do bambule... ;-)
14.10.2009 22:51:00 | Levandule
hej cesto, pod značkou utrpení
kluzká blátem, sněhem, ledy,
hej cesto strmá, přes kamení
veď mě, veď, již naposledy…
***
Jiří senior
14.10.2009 10:31:00 | j.c.
Do duše něhy
navléklo se tělo,
co všechno spolklo:
náhle ven z něj Z N Ě L O...
Pokorně s díkem za kamení,
které mu cestou v prachu zní
za novou klopýtáme vizí,
tepaje v srdcitouhy hloubi
sejdem se tam - co nejsme cizí,
tam, kde víra a láska se snoubí.
a prach cest jarem mi
13.10.2009 20:11:00 | Veselý Drak
Smutek vkradl se do mého těla,
srdce malé slzy roní,
duše náhle potemněla,
počasí mrazivě zvoní...
Kam poděl se úsměv,
co zbobí Tvojí tvář?
A řekni, kde je tá zář,
jakou jen ty oplýváš?
Proč dnes nehřeješ,
slzy tiše kolem zní,
proč člověk, o kráse,
někdy potají si sní...
Být štastný a milovat,
chce každý, kdo jen zná,
díky za Tvá dílka, slova,
že jsi vždycky svá...
... aj když Slunko nesvítí...
11.10.2009 14:06:00 | NikitaNikaT.
životní cesta kamením vysypaná
jen duši zocelí do nadcházivších cest
pak "v bardu" o patro výš do milosti zvaná
silná i moudřejší pro znovuzrodný křest...
10.10.2009 17:54:00 | šuměnka
...Zas mě ouchvátila ta druhá čás , zdá se mi taková plnější a nebo mě více oslovila .
Ale celé to na mě působilo jako nějaký veliký obraz :
mocným , uklidňujícím dojmem .Jirka
09.10.2009 17:24:00 | kavec
Chvějí se světla na náměstí,
chvěje se křehké lidské štěstí.
Chvějí se dny do tmy zapadlé
v tvém ozářeném zrcadle..
Nádherné verše, skvoSTné!
09.10.2009 09:26:00 | hašlerka