Odcházíš

Tak už zase odcházíš,
zas se mi v dáli ztrácíš..
Nyní jsem tu zas sama,
sama v pokoji svém..
myslíc na Tebe každým dnem.

S Tvým příchodem, jakoby se rozednělo,
avšak s odchodem vše zas potemnělo..
Byla to tak krátká chvíle,
přála bych si, aby ses zdržela déle.
Celou duší křičíc – „ne, ještě neodcházej!
nenechávej mne tu, ještě chvíli svůj úsměv rozdávej..“

Proč mé štěstí trvá vždy tak krátce?
pak jsem zase jako visíc na oprátce..
Tak dlouho jsme se neviděly,
dávno tomu, co jsme se pobavily..
A ted když přijdeš, zas tak náhle jdeš..
dobře tedy, když musíš tak běž;-)