Je to v háji

Je to tak
možná i v depresi

uprostřed Prahy
na nástupišti číslo 12 a třičtvrtě
najdeš báječno

a knihy o všem možném
všechny sračky světa
které stejně za nic nestojí

a když mi dopíše pero
jsem ztracená

já se
ztrácím!

je tma
i tady v křesle
se zeleným potahem

barevní brouci zalezli pod koberec

-skočila bych z okna-

beztak je nakonec lepší zůstat sám

život nejsou nálepky na zdech
teplá večeře
a uklizený stůl

když to odstřihneš
zbyde jen kmen
prohnilého stromu

a nic víc

nalepím si na srdce
článek o
"zhýralém životě, chlastu a drogách"

a moje krásný prsa nikdy neuvidíš

a i kdyby hvězdy mluvily
a kdyby za mě,
křičely by

PROKLETÝ SVĚTE

s barvama jako
poblitá zeď na rohu
padesáté šesté

už ani děvky nejdou do ulic
prej je krize

je to v háji

a bez tebe to nemá vejšku

seš sprostej chlap
a nemá to bez tebe vejšku
.
.
.