V Oblacích
V Oblacích
Anotace: ... o Tobě ... zase
Hlavou se mi honí tisícero mraků do jednoho bodu
Který šeptá Tvoje jméno
Tím bodem je Tvé čelo
Tvé čelo, za nímž se ukrývá divoká horda
Myšlenek
O mně? Jsou i o mně? Ptám se, volám... Čekám...
...tu, Na Tebe, na Tvá slova, na Tvůj úsměv, na Tvé pokušení...
Dočkám se? Tuším to? Nebo zas nic nevím?
Neradši bych to všechno smetla na podlahu
Chytila do dlaní Tvé srdce
A políbila ho
Za letu z paneláku...
Kdy bych věděla, že
Čekáš
Dole Mě chytíš
A políbíš
Na čelo...
Mé bytí by vědělo
Že jeho existence měla smysl...
Ne, nechci se vázat k jednomu bodu
K Tvému tělu
Ale už to tak nějak asi je...
Spojily nás jak pupeční šňůrou
Dvě Harpie našich snů
Patříme tak trochu k sobě
Cítíš to? Vidíš to? Veříš mi? Cítíš vůbec něco?
Tajuplný pohled do tmy ...
Za oknem, kde skrývá se den...
Já sním své sny...
A hlavou se mi honí tisícero mraků ... Chytáš je do dlaní ...
Který šeptá Tvoje jméno
Tím bodem je Tvé čelo
Tvé čelo, za nímž se ukrývá divoká horda
Myšlenek
O mně? Jsou i o mně? Ptám se, volám... Čekám...
...tu, Na Tebe, na Tvá slova, na Tvůj úsměv, na Tvé pokušení...
Dočkám se? Tuším to? Nebo zas nic nevím?
Neradši bych to všechno smetla na podlahu
Chytila do dlaní Tvé srdce
A políbila ho
Za letu z paneláku...
Kdy bych věděla, že
Čekáš
Dole Mě chytíš
A políbíš
Na čelo...
Mé bytí by vědělo
Že jeho existence měla smysl...
Ne, nechci se vázat k jednomu bodu
K Tvému tělu
Ale už to tak nějak asi je...
Spojily nás jak pupeční šňůrou
Dvě Harpie našich snů
Patříme tak trochu k sobě
Cítíš to? Vidíš to? Veříš mi? Cítíš vůbec něco?
Tajuplný pohled do tmy ...
Za oknem, kde skrývá se den...
Já sním své sny...
A hlavou se mi honí tisícero mraků ... Chytáš je do dlaní ...
Autor Helena Buchtová, 29.10.2009
Přečteno 419x
Tipy 19
Poslední tipující: Koskenkorva, Oťas, Bíša, jedam, PIPSQUEAK, carodejka, kucky, Vlk v rouše, Juraj Hrom, B.a.r.b.a.r, ...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
No nevím, zda to má co dělat s "podzimní depkou". Myslím, že tohle je přenosné přes všechna roční obdoobí ... Úhel pohledu ... ten mi moc nepřidá. Myslím si, že to není ztraceno... protože vlastně ani žádné "to" není :D Ne, to bych už sama sobě lhala. Záleží mi na něm vážně moc, ale nechci, aby to úplně věděl... Aby si byl jistý. I když... On prostě Ví. Zná mě do morku kosti. Hrůza ! :D
06.11.2009 08:59:00 | Helena Buchtová
A jejda, zase jeden podzimní nádech depky...Nechej to uzrát, bude to fajn uvidíš...
:) Vzpomeň si na společenství mrtvých básníků a úhel pohledu.
05.11.2009 22:10:00 | Veselý Drak