Tíha samoty

Samota je strašlivá věc...a mě z ní chytá šílený běs.Samota je urputná...ona mě svou tísní omotá.Srdíčku je strašlivě teskno...dušička pláče...nemuže ven přes zavřeně okno.Jak strašlivě moc chybí...vlídné slovíčko...či milované pohlazení...a taky políbení na líčko.Samoto urputná...už nechci jíst tvuj chleba denní...chci konečně zažívat štastlivé chvilky...nad které není.Samoto nelítostná...svou tíhu si vem zpátky...má dušička chce patřit do milující zbožnované zahrádky.