Píseň poslední

Jsem
píseň zakletá včerejších pobudů,
jejíž čest udusil´s cigaretou,
co Máří pod křížem, spílajíc osudu,
hrá v marche funebre kastanětou.

Jsem
píseň předjaří, očistcem šmrncnutá,
leč trochu falešná přílišnou špínou.
V pokraji šílenství do klubka svinutá,
odsouzená ke smrti kocovinou.

Jsem
píseň labutí nešťastných milenců,
co těsně před rájem nemohli dál.
Zním v uších zástupu podobných zbabělců..

...tak řekni, sakra, proč jsi mě psal.