Čekání

Čekání

Sedím …
Kde jinde než na dně?
Dno je poslední dobou
To jediné, čemu můžu říkat
Domov

Nevím čím to je
Možná tu někdy byl výtah nebo
Aspoň žebřík
Jen se koukám nahoru
A doufám

Tak si tak sedím
Se zarudlýma očima
Na tváři mi zasychají slzy
A čekám
Až se nad tou propastí
Kam sem spadla
Objeví křídla
Toho anděla,
kterého vidím každý den

(Vidím ho, jak jí
Vidím ho jak se směje
Vidím ho jak mluví
Vidím ho)
Ale vídám ho i ve snech

Sleduje mě
A možná že tuší
Kde jsem

A já sleduji jeho
Jako by měl všechno změnit
Jako bych něco znamenala
Jako ho sleduji

Snažím se mu rozumět
A škrábat se po zdi
Za ním
Nahoru

(Jsi můj anděl
můžeš být i víc
můžeš být mé
Lithium)
Třeba se jednou skutečně dostanu
Třeba mě vyneseš nahoru
A necháš mě zářit
(po tvém boku)

Ale teď
Čekám …