Prosím, ticho

Co tady tak křičí?

Možná útroby ohořelých těl,
možná touha zaklíněná v poutech,
možná pláč, co nad Mt. Everest čněl,
možná slzy třpytící se na rtech.

Možná mi v srdci démon huláká
a do hlavy tisícem kladívek,
ach, kdo ho už odláká,
dřív, než mi uhasne plamínek?

Možná to jen netopýři,
co se zapletli do chuchvalce vlasů,
možná to jen hříchy na pranýři,
nechť vrátit čas o milión časů!

Možná to jen jásot z pekla,
kde rohatým míchají drinky,
až játra jim hekla,
to ty peroxidové bublinky.

Možná to jen noc, zlá,
co se mě snaží zbavit,
buď už zticha, psst,
vždyť já tady chci žít!