Už není to jako dřív

Už není to jako dřív,
teď jinak už to je,
aspoň ukrýt se do koňských hřív
a schovat se do snového závoje.

Ve snách usínat a probouzet se zas,
ve snách kráčet vedle stínu svého,
nechat si hladit konečky řas
od kotouče rudého.

Aspoň vzpomínat na dávné časy,
kdy i les se na mě smál,
nestůj, ty hloupá, na pokraji spásy,
ale hledej cestu dál.

Neměla jsem časem mrhat,
neměla jsem vůbec spát,
nevím teď, kam prchat,
nevím, čeho se mám bát.