XXX

Proč mám pocit,
že žiji v jiném světě,
než lidé, co mě obklopují?

Proč mám pocit,
že v každé další větě
je láska, když mě nikde nemilují.

Cítím se jak cizinec
ve společnosti známých.
Nevidím už nakonec
těch prožitků, snů zrádných.

Nevidím už na dno
své smutné duše teskné.
Stejně zase člověk
u společnosti klesne.

K čemu mi je doufat
a předstírat,
že chci žít,
když vím, že budu couvat,
umírat,
city krýt.

Má cenu věřit v zázraky,
co stojí proti skutečnosti??
Dejte aspoň náznaky,
že dá se věřit na hlouposti.