Už nemám anděla

Kdysi dávno, v řádkách minulosti,
já měla strážného anděla,
moje tvář byla bez bledosti,
do očí se mi slza nikdy nevháněla.

Jenže stala se věc nemilá,
to já ji provedla sama sobě,
totiž když já papír lepila,
já slepila mu křídla obě.

Zabila jsem svého anděla strážného,
už nemůže létat, zůstal tam na stole,
jedině ho jsem brala za přítele věrného,
i když jsem byla mrňavé batole.

Teď už nemám anděla,
teď už nemám komu věřit,
hodně toho jsem si vytrpěla,
nejde to už ani změřit.