Černý mrak

Černý mrak nade mnou stál,
to on mi zastínil cestu celou,
já neviděla, kam jít dál
a nechápala, co to všichni melou.

Černý mrak nechtěl odplout,
musel mě pořádně potrestat,
nechal mě svých slz si loknout,
donutil mě s tím vším už přestat.

Černý mrak byl se mnou jako stín,
proto jsem nemohla myslet normálně,
možná taky že to byl jen velký splín,
že mě tu nikdo nebere vážně.

Kdybys tak věděl, černý mraku,
to tys mě zatlačil někam do kouta,
kdybys tak věděl, i ty chytráku,
co mě každou chvíli celou spoutá.

Černému mraku sbohem jsem dala
a sama sebe se ptala.

Proč?