Zase

kousky blbosti tamtěch
jsou jejich volbou
přesunuty onam
kde se šíří všude

nelze se vymnout z ovlivňování
nebezpečného nenavistného
pohledů tisíců očí v krvi
podlitých nenávistí

skrytý ve stěnách
s kusem papíru hledíc z výšky
na město
a uprostřed tvá zhmotnělá představa
přijimajíc mé polibky na krk
s malinkými chloupky
a vnořen do tvé vůně

kolem proběhl další hořící pes
s vypíchnutým okem
dobří lidé si zase hráli
a nedaří se utéci

nastavovali dlaně
a čekali co jim kdo hodí
dnes bez zábran ohlodávají těla svých bližních
a jsou pohoršeni, že jim vzdoruješ

další hořící pes proběhl okolo
už vážně není kde jít
není jich tu tolik, jako tam v dalekém světě
zato všichni hoří
nenávistí

tvůj dům není
a ulice prázdné
dáváš znamení a snažíš se pochopit souvislosti
v ulicích cítit přízraky těch co přišli z daleka
schovaný v závětří, opět doma

jen vítr ruší ticho