Chtěla bych

Se vyválet v bělostném sněhu
a necítit přitom ten chlad.
Chtěla bych cítit tu něhu,
kdy víš, že tě někdo má rád.

Chtěla bych za někým jít
a nemuset přitom hledat cestu.
Chtěla bych ve snách nekonečných žít
bez těch podivných trestů.

Chtěla bych se o někoho opřít,
ne, nechci se svěřovat načechraným peřinám.
Chtěla bych prostě normálně spát,
místo toho však přemýšlím, vzpomínám.

Chtěla bych se přestat stydět
při tom opravdovém smíchu.
Druhýma očima se chci vidět,
abych konečně poznala, kdo jsem.

Chtěla bych toho strašně moc, já vím,
chtěla bych, ale je to nesplnitelné.
Toho stínu se snad nikdy nezbavím,
je to s ním tak těžké a svízelné.

Chtěla bych…