Věrný přítel Splín
Věrný přítel Splín
to se stát nemělo!
Dešťové mraky se ženou.
Slzy se do očí derou...
Nejde to zastavit,
slunce si představit...
Celé tělo zebe.
Bojím se sama sebe!
Srdce bez lásky plamene
je náhle z kamene,
mysl zahalil černý stín,
vždyť navštívil mě můj věrný přítel Splín.
Stávám se tělem bez duše,
ztěžka se mi dýše...
Jak moc utéct bych mu chtěla,
ale jsem náhle kamenná celá!
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Usmát se.
Pochovat v náručí.
Zašeptat lásko.
To odchod splínu zaručí.
Vždyť i mraky jsou nádherné,
v náruči lásky,
tak usměj se Oninko
vyhlaď si vrásky…
Ty první básničky jsi nepsala ty, viď? :-)
07.11.2007 09:39:00 | kouzelníček
Díky moje spřízněná duše:-), snad nás ta vánoční atmosféra nezlomí a zůstanem aspoň na hranici pohody:-)
06.12.2005 18:42:00 | grázlík
Kdyby relativně zůstal, tam kde je měla bych v duši klid a už se z toho nějak dostala, ono se pak vídat denně a předstírat nezájem nebylo, není a nebude vůbec lehký, tím spíš, že si za to, kde je, s kým je.. můžu sama, protože, když jsme se mohli mít, měla jsem zrovna srdce zaplněné jinou láskou a na tu jeho nebylo místo a teď zažívám jeho pocity, snad jen jestli jsme si souzení a máme to tam nahoře psáno, zbývá kus naděje a nepatrné víry, ale nahlas pro něj už to nikdy nepřiznám, neříká nic, jen mlčí a i to někdy bolí. Měj se moc, moc, hezky a něco fajnovýho zas napiš:-))) Pa
04.12.2005 06:14:00 | grázlík
Jsou to jen takové marné pokusy, možná volání do tmy, aby řeč nestála, trápení občas nahrazují dobré skutky a jen občas se cítím sama, jsou věci které nezměním a tak na návrat čekám a zároveň se jej děsím a bojím, protože vím, že do toho zase spadnu, ta největší láska je teď utlumena, když je daleko, ale bude to těžký, až bude opět blízko a nebudem na sebe moct dosáhnout a mezi náma bude jakási bariera někoho třetího, ale neměj z mého psaní pocit smutku a trápení, něco na ten způsob ve mě je, ale teď to není tak horký. Ať se Ti daří:-)))
03.12.2005 22:29:00 | grázlík
Utíkej seč Ti síly stačí, buď rychlejší než lety ptačí, jen nezůstávej sama, to by Tě se splínem k sobě si i samota vzala a těžko by Tě pouštěly ze svého obětí, přeju ať láska zas k Tobě Ti přiletí:-)
03.12.2005 18:52:00 | grázlík
jasně, splín zná nejspíš každý. moc povedená. takhle se ho asi zbavuje snáz, šup s ním na papír... :)
02.12.2005 15:50:00 | Nausika
basnicka pekna,ale obcas to skripe,ale to se stava i v lepších rodinách 8-)..jinak ten splín sam odejde..tak jako přišel..chce to jen ten čas...
02.12.2005 14:02:00 | Natalie Kolářová