Poslední z posledních

Vůně leknínů,
hvězdy po ránu,
mihotavý skřek,
jizvy a stesk.
prázdná slova samoty,
rány,ruce,
nahoty.
Neděle všední,

sem to já a nebo ty?

Snad tu spolu dlouho budem,
smát se všemu,
lidem kolem.
Neboj se,že ztratím se,
najdu cestu,snad,poptám se.
Někdo věštil lepší zítřky,
trhali jsme pampelišky.
A do našich prázdných slov,
čekali jsme na milost.
Snad tu s vámi drazí,milí,
zůstanu na malou chvíli.
Děti,domy,hory města,
vykouzlili lidé z těsta.
Mezitím na mořském dni,
slzy víly střádaly.
Nové světy,iluze,
proč jen nevím,kde to je?
Prý dnes v noci,
hvězdy letí,
je v mé moci,
života bytí.