Smutné

Jak bezvládne tělo ležící,
má osobní schránka padla,
jak srdce rychle bušící,
tak spěšně já ho opustila.

Stále je noc,
leckdo už spí,
já chci to moc,
kdo pro mě bdí?

Jsem tak špatná milenka?
Já nevím ptám se co dělám špatně?
Snad to začalo, když byla jsem malinká,
teď se mnou to vypadá marně.

Co bych dala za to být ta pravá,
ne jsem nemehlo nic nezvládám,
myšlenky tečou jako láva,
kdy za život ja se provdám?

Neštěstí v štěstí,
to potkalo mě,
rána pěstí,
probrala mě.

Zlepším se?
Já ptám se?
Nepovíš?
Raději běž pryč..