Pařížanka

Vysnila jsem svět pro nás dva,
já, malá pařížanka,
co každé ráno vplétá se do korálků ulic
a ledabyle kreslí obrazy všedních dnů
nevšedními tóny barev.

Já, pavučina černé vdovy
jsem ve své spleti zachytila okamžiky,
které tak toužebně snažily se prchnout
kamsi za hranice fádních citů,
až se rozplynuly na hladině Seiny.

Tam, kde si teplý vánek smáčí rty,
já, malá pařížanka,
slibuji odrazu svých rozvodněných očí,
že každé příště je tím posledním
a záblesky slunečních paprsků v nich
se mi vysmívají jako malí škodolibí skřítkové,
protože oni vědí, že tě beznadějně miluji,
můj příběhu naplněných lásek.

Až v litém boji padneš za vlast,
přijdu se ke tvému hrobu poklonit,
mon amour..