Leden

Dívala ses z okna
uprostřed ledna
když stromy zely prázdnotou
protože listí dávno spadlo
a jaro minulo nás už loni

Tehdá však v teplém dni
padal vlhký déšť
My ho poslouchali
a já si musel zakrýt uši
/před krásnou písní pro Tebe/

Dívala ses z okna
uprostřed ledna
na dva stromy
bez výrazu
takhle prkenně stály
již od podzimu

To zdobilas jim holé ruce
barevnýma fáborkama
ale navečer já potajnu jim
kradl z nohou dřeváky
a bral s sebou i fáborky...

Dívala ses z okna v lednu
čekajíc
až pokvetem do krásy...

ale každej tomu říká jinak
a já stál pod voknem

s pilou v ruce

a se slzama na tváři