..............

O tom, co je ve hvězdách
asi nevím vůbec nic

když k nebi před spaním vzhlížím
kolem sebe se už nerozhlížím
v myšlenkách létám
na lukách plných květů
do dlaní sbírám lásku
k darování

a


v pousmání vprostřed noci
tanec v bludných cestách
na předměstí vykreslených snů
přála jsem si neprocitnout
do dalších temných dnů

..........

když ve hvězdách snažím se denně číst

ubíhá rychle čas
jako by den za dnem
znovu a zas barvil se stářím psaný list
nenapsaného dopisu

kéž bych tak uměla ve Tvých očích číst
ve hvězdách, jež září dnem i nocí
i když to netušíš
jsou mi nápomocí

dávat věcem jména...

každým krokem
co je svět světem
jsi mi Ty
tím nejvzácnějším květem

jsi tajemným lotusem
na slzách
v mých očích

které nechci už otevřít k bolestem
jen procházet se galaxií příběhů
a nepomýšlet na něhu
jež uvadá na hladině vrytého pocitu
zapomnění....

...

v hloubi kamenné duše
nerozvitého květu lásky