Nepatřím nikam

Ke hvězdám se obracím,
svá zranění skrývám,
na tohle nestačím,
na tohle už nemám.

Nepatřím sem,
nepatřím ani tam,
čert si mě vem,
s ním nebudu sám.

A možná už na mě v pekle čekají,
ale spíš už v něm dlím,
dech se mi tají,
o konci nicoty sním.

I oči se slzy ronit bojí,
neumím si nalhávat,
že o mě někdo stojí,
zvykl jsem si prohrávat.

Ne, dřív to tak nebylo,
ne vždy jsem byl tak marný,
dost se ve mně změnilo,
už nejsem tak silný...

Kdybych mohl odejít,
sklopil bych hlavu a šel,
nedokážu takhle žít,
ač asi je to můj úděl.

Chci z toho ven.